Výsledky českého vzdělávacího systému však naznačují, že školy v ČR těmto požadavkům příliš nevycházejí vstříc. Na vině je mimo jiné nedostatečné financování, ukazují data.

 

„V globálním měřítku se na prvním místě mezi faktory, které mohou ovlivňovat úspěšnost či neúspěšnost firem, objevují faktory technologické. Už to nejsou tržní faktory, jak tomu bylo v minulosti,“ řekl generální ředitel IBM Česká republika Vladek Šlezingr při představování studie, jejímž cílem bylo prozkoumat plány vrcholných představitelů významných firem a upozornit na vlivy, které na byznys působí. IBM ji provádí každé dva roky.  

 

Letos jde o pátou takovou studii. V rámci průzkumu tentokrát mezi zářím 2011 a lednem 2012 oslovilo formou osobního rozhovoru 1.700 ředitelů firem na pozici CEO (z angl. chief executive officer – výkonný ředitel) a vrcholných představitelů veřejného sektoru v 64 zemích. 25 z nich bylo z České republiky. 

 

„Představitelé firem si uvědomují, že pokud mají reagovat na to, co se v globálním měřítku děje, je potřeba vytvořit takové nástroje, abychom dokázali inovovat, komparovat, komunikovat a vyhodnocovat informace, které se na nás valí ze všech stran. A hlavně abychom na to, co vyhodnotíme, dokázali velice rychle reagovat v praxi,“ dodal Šlezingr.

 

Technologické faktory budou byznys v následujících letech nejvíce ovlivňovat podle 71 % dotázaných. Ruku v ruce s nimi však jdou schopnosti a dovednosti zaměstnanců. Zatímco v roce 2010 se mezi nejvýznamnějšími faktory umístily na čtvrtém místě, letos to bylo již druhé místo. Za jeden z nejvýznamnějších vnějších faktorů je označilo 69 % CEOs, upozornil Daniel Münich, který působí v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a je členem Národní ekonomické rady vlády.

 

 

 

Podle názoru 71 % šéfů firem oslovených v rámci studie je pak lidský kapitál nejvýznamnějším zdrojem udržitelných ekonomických hodnot. Na druhém místě se umístily vztahy se zákazníky, na třetím inovace zboží a služeb. „Zaměřujeme se na to, abychom umožnili zaměstnancům více projevovat kreativitu a aby se mohli aktivně zapojovat do vytváření budoucnosti naší firmy. Musíme mobilizovat společnou myšlenkovou kapacitu, abychom mohli inovovat,“ uvedl během průzkumu jeden z ředitelů.

 

Nejžádanějšími vlastnostmi zaměstnanců jsou podle šéfů firem především schopnost týmové práce, komunikativnost, flexibilita a kreativita, ukázala studie. Podle autorů je to mimo jiné reakce na větší vzájemné propojení firem, zákazníků a zaměstnanců, které umožňuje nový vývoj digitálních a mobilních technologií i změny v sociální komunikaci.

 

„Český vzdělávací systém přitom tyto obecnější a dlouhodobě užitné schopnosti málo akcentuje,“ upozornil Münich. České republice se tak prý částečně podařilo zmodernizovat své školství, ve využívání nových technologií studenty i učiteli však prý zatím zaostává.

 

Vývoj v oblasti technologií navíc přináší další změny. „Tradiční role technologií ustupuje do pozadí a technologie stále více zprostředkovávají kontakty a spolupráci a je stále komplementárnější s lidským kapitálem,“ řekl Münich. Český vzdělávací systém však podle něj žákům a studentům stále pouze předává fakta, která v současné době rychle zastarávají.

 

„Lidské kompetence se děti zpaměti nenaučí,“ uvedl. Rozvoji kreativity a schopnosti týmové spolupráce přitom memorování prostých dat nepomáhá, stejně jako důraz na individuální práci a lpění na zavedených přístupech a řešeních. „Problémem už není přístup k informacím. Je ale potřeba umět data sdílet, vyhodnocovat a získávat z nich rychle ty nejpodstatnější informace,“ dodal.

 

 

 

„V globalizující se ekonomice musí státy zejména vychovávat dobře vzdělané pracovníky, kteří jsou schopní řešit komplexní problémy a rychle se přizpůsobovat proměnlivému prostředí a nově se vyvíjejícím potřebám ekonomiky,“ píše se také v nejnovější zprávě Světového ekonomického fóra o globální konkurenceschopnosti.

 

V rámci této zprávy mohli manažeři firem z jednotlivých států subjektivně ohodnotit kvalitu vzdělání ve své zemi. V kvalitě primárního vzdělávání se české školy umístily na 55. místě ze 144, manažerské školy v ČR se však kvalitou zařadily až na 95. místo. Poměrně negativně hodnotí manažeři také úroveň vzdělávání v matematice a přírodních vědách.  

 

V rámci mezinárodního průzkum znalostí patnáctiletých studentů (PISA), který koordinuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se Česká republika mezi lety 2000 a 2009 výrazně propadla v čtenářské i matematické gramotnosti. „V případě matematické gramotnosti jsme dokonce zaznamenali největší propad ze všech,“ zdůraznil Münich. Lepší úroveň výuky matematiky a potažmo kvalita technického vzdělávání je přitom jedním z požadavků českých firem, který podporuje i ministerstvo průmyslu obchodu a souhlasí s ním i odborníci.

 

Hlavním důvodem pro nepříznivé výsledky je prý zejména nízká úroveň financování českého školství, zejména pokud jde o primární vzdělávání. Ukazuje se to mimo jiné na výši učitelských platů. 85 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců ve věku 50 až 59 let, kteří pracují v jiných oborech, má vyšší plat, než kolik tvoří průměrná výplata učitele na základní škole, uvedl Münich.

 

V posledních letech se sice nároky na české učitele zvýšily, což je správné, na druhé straně však český systém zaostává v kvalitě přípravy pedagogů, dodal.

 

Zdroj: Vzdělávání v ČR neodpovídá potřebám firem, ukazují data