
„V globálním měřítku se na prvním místě mezi faktory, které mohou ovlivňovat úspěšnost či neúspěšnost firem, objevují faktory technologické. Už to nejsou tržní faktory, jak tomu bylo v minulosti,“ řekl generální ředitel IBM Česká republika Vladek Šlezingr při představování studie, jejímž cílem bylo prozkoumat plány vrcholných představitelů významných firem a upozornit na vlivy, které na byznys působí. IBM ji provádí každé dva roky.
Letos jde o pátou takovou studii. V rámci průzkumu tentokrát mezi zářím 2011 a lednem 2012 oslovilo formou osobního rozhovoru 1.700 ředitelů firem na pozici CEO (z angl. chief executive officer – výkonný ředitel) a vrcholných představitelů veřejného sektoru v 64 zemích. 25 z nich bylo z České republiky.
„Představitelé firem si uvědomují, že pokud mají reagovat na to, co se v globálním měřítku děje, je potřeba vytvořit takové nástroje, abychom dokázali inovovat, komparovat, komunikovat a vyhodnocovat informace, které se na nás valí ze všech stran. A hlavně abychom na to, co vyhodnotíme, dokázali velice rychle reagovat v praxi,“ dodal Šlezingr.
Technologické faktory budou byznys v následujících letech nejvíce ovlivňovat podle 71 % dotázaných. Ruku v ruce s nimi však jdou schopnosti a dovednosti zaměstnanců. Zatímco v roce 2010 se mezi nejvýznamnějšími faktory umístily na čtvrtém místě, letos to bylo již druhé místo. Za jeden z nejvýznamnějších vnějších faktorů je označilo 69 % CEOs, upozornil Daniel Münich, který působí v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a je členem Národní ekonomické rady vlády.
John Fahey, CEO National Geographic, vytváří prostředí, ve kterém vstupy od zaměstnanců a sdílené hodnoty pohání organizaci k úspěšné Misi 2015
Kreativní a komunikativní
Podle názoru 71 % šéfů firem oslovených v rámci studie je pak lidský kapitál nejvýznamnějším zdrojem udržitelných ekonomických hodnot. Na druhém místě se umístily vztahy se zákazníky, na třetím inovace zboží a služeb. „Zaměřujeme se na to, abychom umožnili zaměstnancům více projevovat kreativitu a aby se mohli aktivně zapojovat do vytváření budoucnosti naší firmy. Musíme mobilizovat společnou myšlenkovou kapacitu, abychom mohli inovovat,“ uvedl během průzkumu jeden z ředitelů.
- „Zaměřujeme se na to, abychom umožnili zaměstnancům více projevovat kreativitu a aby se mohli aktivně zapojovat do vytváření budoucnosti naší firmy. Musíme mobilizovat společnou myšlenkovou kapacitu, abychom mohli inovovat.“
„Český vzdělávací systém přitom tyto obecnější a dlouhodobě užitné schopnosti málo akcentuje,“ upozornil Münich. České republice se tak prý částečně podařilo zmodernizovat své školství, ve využívání nových technologií studenty i učiteli však prý zatím zaostává.
Vývoj v oblasti technologií navíc přináší další změny. „Tradiční role technologií ustupuje do pozadí a technologie stále více zprostředkovávají kontakty a spolupráci a je stále komplementárnější s lidským kapitálem,“ řekl Münich. Český vzdělávací systém však podle něj žákům a studentům stále pouze předává fakta, která v současné době rychle zastarávají.
„Lidské kompetence se děti zpaměti nenaučí,“ uvedl. Rozvoji kreativity a schopnosti týmové spolupráce přitom memorování prostých dat nepomáhá, stejně jako důraz na individuální práci a lpění na zavedených přístupech a řešeních. „Problémem už není přístup k informacím. Je ale potřeba umět data sdílet, vyhodnocovat a získávat z nich rychle ty nejpodstatnější informace,“ dodal.
Jak je na tom ČR?
„V globalizující se ekonomice musí státy zejména vychovávat dobře vzdělané pracovníky, kteří jsou schopní řešit komplexní problémy a rychle se přizpůsobovat proměnlivému prostředí a nově se vyvíjejícím potřebám ekonomiky,“ píše se také v nejnovější zprávě Světového ekonomického fóra o globální konkurenceschopnosti.
V rámci této zprávy mohli manažeři firem z jednotlivých států subjektivně ohodnotit kvalitu vzdělání ve své zemi. V kvalitě primárního vzdělávání se české školy umístily na 55. místě ze 144, manažerské školy v ČR se však kvalitou zařadily až na 95. místo. Poměrně negativně hodnotí manažeři také úroveň vzdělávání v matematice a přírodních vědách.
V rámci mezinárodního průzkum znalostí patnáctiletých studentů (PISA), který koordinuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se Česká republika mezi lety 2000 a 2009 výrazně propadla v čtenářské i matematické gramotnosti. „V případě matematické gramotnosti jsme dokonce zaznamenali největší propad ze všech,“ zdůraznil Münich. Lepší úroveň výuky matematiky a potažmo kvalita technického vzdělávání je přitom jedním z požadavků českých firem, který podporuje i ministerstvo průmyslu obchodu a souhlasí s ním i odborníci.
Hlavním důvodem pro nepříznivé výsledky je prý zejména nízká úroveň financování českého školství, zejména pokud jde o primární vzdělávání. Ukazuje se to mimo jiné na výši učitelských platů. 85 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců ve věku 50 až 59 let, kteří pracují v jiných oborech, má vyšší plat, než kolik tvoří průměrná výplata učitele na základní škole, uvedl Münich.
V posledních letech se sice nároky na české učitele zvýšily, což je správné, na druhé straně však český systém zaostává v kvalitě přípravy pedagogů, dodal.
Komentáře
Jak zní ta věta celá
"...potřebují firmy podle svých vlastních slov především komunikativní a kreativní zaměstnance, kteří jsou schopni pracovat s informacemi a fungovat v týmu..."
...za minimální mzdu.
komunikativní a kreativní
komunikativní a kreativní zaměstnanci nejsou odborníky,
ale svým přesvědčováním a neustálým vymýšlením blbostí, se mohou tvářit jako odborníci...
...ovšem za maximální mzdu.
Z projevu ředitele (pardon - CEO):
... naše firma potřebuje lidi odvážné. Takové co se nebojí říci do očí třeba vlastní manželce: ´Ne, nebudu žádat o zvýšení platu! ´...."