Na začátku se sluší stručně zrekapitulovat současný stav. V řadě zemí, Česko nevyjímaje, se objevují první výkřiky a pilotní provozy sítí, využívajících něco z 5G. Rádiové pásmo s využitím standardů IP sítí (Wi-Fi) nebo LTE i první 5G sítě operátorů, které ve skutečnosti umí jen rychleji posílat data. To je na efektní, pokud se někdo chce blýsknout nejnovějším modelem mobilu, technologicky to ale zatím žádná výhra není. Služby 5G sítí, o kterých se již řadu let píše a mluví, a které mají zajistit další pokrok průmyslové komunikace, dopravní infrastruktury nebo zdravotní péče jsou zatím v oblasti vizí.
I když se budeme věnovat pouze oblasti, kterou známe, tedy obsluze mobilních terminálů a telefonů s hlasovými službami a rychlými daty, výzvy, které je potřeba překonat jsou známé. Využití pásma milimetrových vln musí řešit hranice fyzikálních zákonů. S rostoucí frekvencí klesá dosah a limity vysílacího výkonu nutí konstruktéry sítě násobně zvyšovat počet buněk. Jestliže GSM síť třetí generace pokryla jednou buňkou území o poloměru 5 až 7 km, 5G buňka pokryje maximálně jednu desetinu. Na řadu přichází vícenásobné vysílání. Vysoký výkon a požadovaná spolehlivost 5G sítí ovšem počítá se současným využitím více kanálů a vysílačů. To znamená další nutné zahuštění sítě.
V současnosti operátoři v ČR spravují tisíce buněk v několika technologických standardech (T-Mobile a O2 mají každý cca 18 000 buněk, Vodafone cca 14 000), 5G budoucnost zvýší tento počet nejméně o jeden řád výše. Jak udržet na uzdě náklady na provoz a správu sítě?
MIMO, tady vícenásobná komunikace jednoho zařízení se sítí bude znamenat zvýšení zátěže také pro back-end infrastrukturu datových přenosů i zpracování a spojování datových toků. Tomuto požadavku nevyhovují současné řídící systémy infrastruktury. IT sektor se takovému problému historicky nevěnoval, vždy jednoduše násobil kapacity a přidával optická vlákna tam, kde je potřeboval. Paketová architektura neřeší ani real-time provoz, pžedpokládaný pro služby 5G.
Stejně drahá se jeví i obsluha celé infrastruktury z hlediska personálu a dohledových systémů. Již nějakou dobu je tedy jasné, že do správy 5G sítí bude nutné implementovat řadu funkcí, které vizionáři slibovali přinést průmyslu, chytrým městům nebo dopravě právě prostřednictvím sítí 5G, tedy zejména využití pokročilé umělé inteligence. 5G síť bude tuto inteligenci potřebovat pro management provozu, distribuci zátěže nebo priorizaci služeb.
Perličkou je, že výzkumem v této oblasti se zabývá pouze několik institutů a univerzit na celém světě. Většina zpráv hovoří o tom, že při výzkumu se podařilo sekundárně vyřešit nějaký úplně jiný problém, ale samotné jádro výzkumu narazilo na nové výzvy. Umělá inteligence, distribuovaná sítěmi 5G si tak bude muset počkat na to, až ji získá samotná síť 5G.
