Připojíme-li voltmetr na nožičky rezistoru (odporu), tak by měl voltmetr vykazovat úbytek napětí. Ten by měl být tím větší, čím větší je jmenovitá hodnota rezistoru. Je nutno uvážit i možný vliv jiných paralelně připojených součástek. Prakticky lze říci o odporu (není-li proudově, nebo mechanicky namáhán), že je porucha odporu je velmi málo pravděpodobná příčina poruchy. Dojde-li k poruše na rezistoru, může se zachovat:
a/ přepálí se
- voltmetr ukazuje větší (maximální) úbytek napětí
- často vizuálně vypadá začernalý
- vypájet aspoň jednu nožičku a klasicky změřit odpor a porovnat s jmenovitou hodnotou
Vlivem silného tepelného namáhání může rezistor změnit svůj odpor. Není to častý jev, ale v případě zahřívání miniaturních odporů, je nutné nato brát ohled a překontrolovat proudový okruh procházející odporem.
INFO:
Nepřiměřenou změnu svého odporu častěji vykazují teplotně závislé součástky
(žárovky ...)
- měření většinou neuvede nic konkrétního
- rezistor se na své výkonové a obvodové vlastnosti chová podezřele (zahřívá se)
INFO:
Vzhledem k tomu, že rezistor (i když je dobrý) se může zahřívat z úplně jiných
příčin, je tahle teorie dost ošemetná
c/ prorazí se
prakticky se nemůže ani stát, neboť jeho procházející proud ho přepálí
- voltmetr ukazuje nulový úbytek napětí
INFO: je-li nulový úbytek na rezistoru, hledejme chybu u jiných (spíše
aktivních) paralelně připojených součástek
U proměnných rezistorů (potenciometrů, trimrů) proměřme plynulost (dle průběhu) změny napětí. Často u drátových (starších) potenciometrů je špatný, zaoxidovaný jezdec po drátovém poli. To způsobuje třeba změnu zesílení u zesilovačů vlivem mechanických otřesů. Stačí nastříknout kontexem a několikrát prudce pootočit s jezdcem. Způsobuje-li uhlíkový potenciometr chrčení, má zanesenou jezdící plošku vyježděnými uhlíkovými zrníčky. Opět stačí vyčistit kontxem a za sucha prudce profouknout. Nepomůže-li, je třeba potenciometr nahradit novým.