Během podobných katastrof je komunikace potřebnější než kdykoli jindy a mobilní sítě zde hrají klíčovou roli. Každý mobilní operátor, který je vlastníkem radiového spektra, musí mít vypracován krizový plán pro případ „zásahu vyšší moci“ – mimořádné události nebo okolnosti vymykající se lidské kontrole. Během přírodní katastrofy nebo závažné události musí být páteřní sítě i radiové přístupové sítě nadstandardně zabezpečeny, aby zajistily kontinuitu mobilní komunikace.

 

 

Aniruddho Basu, ředitel oddělení základnových stanic Ericssonu, vysvětluje: „Páteřní sítě obsahující klíčové informace zákazníků jsou standardně budovány tak, aby fungovaly i v řadě podobných událostí. Zpravidla jsou umístěny v dobře chráněných budovách nebo v podzemí, aby odolaly povětrnostním vlivům a zemětřesení, zatímco radiové přístupové sítě mohou být náchylnější k poškození.“

 

Dobrou zprávou však je, že radiové přístupové sítě jsou navrženy s vyšší kapacitou, než vyžaduje běžný provoz, a s plynulým řízením síťového provozu, díky čemuž jsou schopny kompenzovat některé výpadky. Již jen svou velikostí a mírou pokrytí by radiová přístupová síť měla být schopna vypořádat se s některými výpadky, protože provoz nefunkčních základnových stanic převezme více stanic současně. Díky dobře vyvážené síti pak lze při mimořádných událostech přesměrovat provoz a zajistit, aby síť fungovala i nadále.

 

 

Při mimořádných událostech je komunikace jednou z priorit. Fungující telekomunikační síť by totiž měla podstatně usnadnit možnost spojit se s druhými a požádat o pomoc. Nejen z těchto důvodů proto bude páteřní síť náležitě zabezpečena. Dojde-li tedy k výpadkům, lze využít například mikrovlnné spojení nebo náhradní antény. Někdy je nasazeno kontejnerové řešení. Pokud bude síť provozována v zemi, která má dobrou rozvodnou síť, nepotřebujeme mít záložní baterie, i tak jsou však k dispozici alternativy, například palivové články nebo fotovoltaické panely pro páteřní sítě i radiové přístupové sítě.

 

 

Ericsson je kupříkladu schopen vyslat k zákazníkům požadujícím pomoc při nepředvídatelných a mimořádných událostech tzv. týmy rychlé reakce. Tyto týmy se dopraví do postižených oblastí a zprovozní kontejnerová řešení. Zároveň dodává pro celou síť různá řešení napájení – mobilní sítě napájené z rozvodné sítě nebo bez napojení na rozvodnou síť.

 

 

 

Stojí za povšimnutí, že lidé ve svých příspěvcích o bouři Sandy na Facebooku, Instagramu a Twitteru žádají přátele a příbuzné, aby popsali svou současnou situaci, namísto aby je kontaktovali telefonicky. Tento poznatek odpovídá zvyklostem, které vypozorovalo oddělení Ericssonu studující chování spotřebitelů během této a jiných nedávných přírodních katastrof, například zemětřesení, které v roce 2011 postihlo Japonsko.

 

„Jelikož již téměř každý vlastní chytrý telefon, zejména ve významných metropolích, jakou je např. New York, kde náš průzkum trhu zjistil 55 % podíl uživatelů chytrých telefonů, sociální média se stávají hlavním zdrojem informací, které jsou poté odvysílány v masmédiích,“ prohlašuje Cecilia Atterwallová, ředitelka oddělení Ericssonu studujícího chování spotřebitelů. „A nejen to…úřady v New Jersey nedávno začaly na Twitteru zveřejňovat zprávy o aktuální situaci určené tamním občanům,“ dodává.

 

Podle zakladatele Instagramu Kevina Systroma bylo během bouře nasdíleno 244 tisíc snímků s tagem #sandy, dalších 144 tisíc s tagem #hurricanesandy a desetitisíce pod jinými hesly. V některých momentech tak uživatelé posílali do světa 10 snímků za vteřinu.

 

 

Zdroj: Ericsson