Motiv vytištěný laserovou tiskárnou na "lepivou" stranu barevného papíru. Za sucha tato strana samozřejmě nelepí, v tiskárně se nenatavuje. Jedná se vlastní motiv pro UISP - AVR In-System Programmer určený k zabudování do krytu zásuvky Centronics.

Tiskárna HP LJ 1100 byla před tiskem nastavena programem LJConfig na sytost tisku 5 (nejvyšší).

Ústřižek barevného papíru je nalepen na běžný list kancelářského papíru a překrývá místo, kam byl předtím proveden zkušební výtisk.

Zásadní výhodou použitého papíru je, že natištěný motiv na něm pevně drží a nestírá se, což se mi při použití originálního papíru stávalo již při průchodu papíru tiskárnou.

Kresba spodní strany DPS není zrcadlově obrácena, neboť k zezrcadlení dojde přetištěním motivu na fólii.

Papír nalepený na očištěnou destičku cuprextitu. Destička byla předem vyčištěna práškem na nádobí a poté byla asi na 5 minut ponořena pro úplné odmaštění do roztoku sodného louhu odpovídajícího asi koncentraci vyvolávacího roztoku při použití fotocesty (4 pecičky na cca 50 ml vody).

Protože je lepící papír tenčí než běžný kancelářský papír a v tomto případě je použit papír bílé barvy, je na fotografii vidět, jak natištěná kresba mírně prosvítá papírem.

Nažehlení je nejdůležitější operací. Na uvedeném obrázku je symbolicky znázorněno použité uspořádání, které samozřejmě nemusí být to jediné správné.

Na žehličce byla nastavena teplota "dva puntíky", celková doba nažehlení cca 2 min. První minuta bez většího přítlaku pro prohřátí desky, druhá minuta s přítlakem asi 1 kg, u této velikosti desky bez jakéhokoliv pohybu. Ačkoliv jsem používal napařovací žehličku, žádná voda v ní nebyla.
Další manipulace s deskou byla prováděna až po jejím vychladnutí.

Popis vrstev (zespodu):

• tvrdá podložka
• dvě vrstvy látky jako pružný podklad
• papír s natištěnou kresbou
• deska cuprextitu mědí směrem k natištěné předloze
• standardní papír (ochrana plochy žehličky, se kterou se normálně žehlí prádlo)
• žehlička

Po nažehlení je papír s kresbou na destičku těsně přilehlý, po chvíli začne na místech bez kresby sám mírně odstávat.

Nažehlenou sestavu dáme do misky s vodou a zhruba 5 dalších minut se můžeme věnovat něčemu jinému.

Protože se při výrobě DPS obecně pracuje s chemikáliemi, je třeba dbát jisté opatrnosti. Tentokrát byla v misce naštěstí skutečně jen voda.

Po provlhčení papíru (~ 5 min) ho je možné zcela volně odstranit.

Toner z tiskárny drží na měděné fólii velmi dobře a před leptáním není třeba s ním cokoliv dalšího dělat.

Při manipulaci s deskou došlo sice k narušení okrajové čáry, snížení přilnavosti na tomto místě lze přičíst tomu, že přítlak u kraje možná nebyl dost rovnoměrný. Navíc šlo prakticky o jednopixelovou čáru. Případné závady je možné v této fázi opravit lakem nebo speciální tužkou.

Deska po vyleptání v roztoku kyseliny chlorovodíkové, technického peroxydu a vody, vše v poměru 1:1:1 (od oka), doba leptání asi 80 sec. s ručním mícháním (kvrdláním miskou).

Ke konci leptání došlo k uvolnění malých kousků toneru na levé straně.

Hotová deska po setření toneru nitroředidlem a před natřením kalafunou. Ačkoliv došlo k narušení krytí v levé části, je funkční část v podstatě bezproblémová. Čáry signálových vodičů mají tloušťku 15 mil, průměry pájecích plošek IO jsou 60 mil.

Ukázka vlivu teploty a přítlaku, které jsou jedním z nejpodstatnějších faktorů a které je třeba v praxi vyzkoušet.

Při zkoušení vyšší teploty (skoro tři puntíky) došlo při daném přítlaku k roztečení či spíše k rozplácnutí vrstvy přenášeného toneru do stran - vrtací otvory jsou zaplněné, došlo k propojení vedení procházejícího mezi piny IO.

Nižší teplota může zase způsobit nedostatečné přilnutí toneru, viz. obrázek nahoře. Mohlo dojít k tomu, že se na dané místo na levé straně desky dostaly při nažehlování parní otvory, čímž nedošlo ke stejnému prohřátí jako ve středové části desky. Určitý vliv mohl mít i relativně malý okraj desky či vůbec menší rozměr desky, na kterém pak žehlička při prohřívání není příliš stabilní.