Není-li poruchou na indukčnosti přerušení nebo proražení cívky, je jeho porucha v jeho parametrech, eventuelně je součástí poruchy nesladěného obvodu. K ladění, nastavování je zapotřebí lepšího vybavení a praktických zkušeností s vf technikou, které se tato problematika týká. Klasická cívka se může v obvodu chovat při napěťové technice:

INFO: nejsme si jisti o průběhu měřeného napětí, použijme nejprve maximálního střídavého)

a/ je na ní napětí (stejnosměrné, eventuálně efektivní na stejnosm. superponačním napětí) velikost by mělo být úměrné velikosti odporu cívky.

jednoduše lze říct:

• -čím nám připadá cívka jako drát (má málo závitů), tím je měřené napětí menší (může být i 0,01V)
• -s rostoucími závity (roste odpor) se zvyšuje měřené napětí
• -čím tenčí drát tím větší odpor při stejném počtu závitů, opět větší odpor=větší měřené napětí

Je-li napětí nepřiměřeně velké na parametry cívky, může být přerušená (přepálená). Tuhle situaci uvažujeme pouze u proudově zatěžovaných cívek, eventuelně u použitých velmi tenkých vodičů. Situaci si ověříme proměřením klasickým ohmmetrem. Musíme vyloučit vliv cizího odporu třeba vypájením jednoho vývodu z desky.

b/ je na cívce nepřiměřeně malé napětí, nulové

Pozor při měření, aby cívka nebyla ovlivněna oddělovací kondenzátory od aktivních částí

- cívka může být seklá (mezizávitový zkrat)

Velice nepříjemná situace v případě, neznáme-li skutečné parametry cívky. Základní parametry, které by měly být uvedeny:

• počet závitů
• odpor vinutí
• materiál vodiče a izolace (nejčastěji CuS, smaltovaná měď)

Ověření indukčnosti provést odporovou technikou (klasicky ohmmetrem) s vyloučením jiných vlivů a porovnat s štítkovou (jmenovitou) hodnotou, eventuelně metoda porovnaní s jinou stejnou indukčností (CCT). Při evidentně proražené cívce by měl být odpor menší. Informačně se měří i odpor proti kostře, je-li součástí.

V oblasti vf techniky(desítky závitů) počet závitů není tak vysoký, takže není potřeba využívat tenké ani silné vodiče. Klasické 0,8 mm Cu nehrozí žádný stav přerušení nebo proražení. S klesající frekvencí rostou závity. S rostoucími závity roste objem cívek. Aby nebyly cívky příliš velké, zmenšujeme průměr vodiče. Tím se nám zvětšuje i pravděpodobnost přerušení cívek. Nejčastěji se s tím můžeme setkat u transformátorů pro převod 220V/50Hz. Nepřiměřený odběr proudu sekundárního vinutí je hlavní příčinou jeho přerušení. Transformátor stačí proměřit ohmetrem jednotlivě, pro všechna vinutí. Dále se měří mezizávitový zkrat primáru a sekundáru. Tak jako u kondenzátoru, tak i u transformátoru se může zkrat projevit při určitém napětí. Proto je jistější ověřovat činnost transformátoru napěťovou technikou, nebo-li v činnosti. Je-li na primáru napětí (protéká klidový proud), ale na sekundáru neměříme žádné napětí, jedná se patrně o přerušené sekundární vinutí. Protéká-li primárem příliš velký proud, muže být seklé vinutí jak primární, tak sekundární.

Identifikujeme-li poruchu na cívce či transformátoru, je jeho odstranění výměnou, máme-li jinou indukčnost stejných parametrů (pozor na dodržení eventuelní orientace vinutí). Každý, kdo měl co do činění s přemotávání třeba transformátoru, což je druhá možnost, si umí představit extrémní případy a problémy s tím spojené.

Měníme-li vinutí cívky, je nutné si prvně změřit všechny možné parametry vinutí.Parametry jsou individuální dle typu kostry. Prakticky existuje několik metod. A to:

• a/ zachování stejné indukčnosti (průběžné měření)
• b/ stejný počet závitů ( kolik se odmotá, tolik se přimotá)
• c/ stejné prostorové rozměry (výška, šířka a pod.)

 

 

---