Společnost IBM dala 23. června letošního roku na vědomí, že právě zahájila víceletý výzkumný plán, jehož cílem bude zvýšit kapacitu nabíjitelných akumulátorů cca 10x. Tzn. aby kupříkladu elektrická auta spíše než 50 km ujela na jedno nabití 400-500 km. Za tímto účelem také vzniklo konsorcium, které hodlá vyvíjet v úvodu zmíněné technologie lithiově-kyslíkové spíše nežli potenciálně explozivní lithium-ionové.

Pohnutky, proč se k tomuto kroku IBM rozhodla, jsou poměrně prosté - firma by ráda zvrátila vedení dálného východu ve prospěch domácích (rozuměj "USA") vynálezů a technologií. Ačkoliv řada prvotních objevů na akumulátorovém poli pochází z USA, baterie, které najdeme všichni v libovolném kousku elektroniky poblíž, budou na 99,99 % vyrobeny právě v Asii.

Společnost IBM možná uvážila i ten důležitý fakt, že by USA mohla zanedbat a takříkajíc "prošvihnout" technologický transfer z benzínu na akumulátory. Dát si nyní dvě a dvě dohromady je již zřejmé: IBM zkrátka nechce jednu aktuální závislost Ameriky (na asijských akumulátorech) doplnit ještě o druhou (na článcích pro auta). Mimochodem, boj o akumulátory pro mobilní techniku zhruba v 70. letech minulého století vyhrála Asie.

Celá iniciativa však není jen soukromou akcí IBM, ale své slovo v ní mají i další významné laboratoře v zemi (cca 5 dalších) a řada univerzit (včetně té z kalifornského Berkeley). Koncem srpna se na konferenci týkající tématu sejde přes 300 nejlepších amerických špiček v oboru. Mimochodem, do projektu nevkládá své prostředky jen IBM - i General Electric investuje během dalších 5 let celkem nemalých 150 milionů USD do vývoje, na jehož konci by ráda viděla obří sodíkové baterie pro lokomotivy a elektrické sítě. General Electric také podporuje malou firmičku A123 dodávající lithium-ion akumulátory pro dnešní "zástrčková" elektrická vozidla.

A proč vlastně lithiově-kyslíková technologie? Při prvních úvahách nad tím, jakým směrem se výzkum bude ubírat, prostudovali nejprve vědci z IBM nejnovější materiály a poté vážili, který z nich bude nejlepší alternativou pro tradiční duo lithium-ion. Brzy nato zvítězila kombinace lithia a kyslíku. A proč právě tento prvek? Kyslík vypadá nejslibněji z několika důvodů, z nichž jeden je i ten, že ho lze volně přijímat z atmosféry a není třeba jej uzavírat do plastové krabičky článku hned při vyrobení. Vědci (a nepochybně i investoři) by rádi viděli první praktické výsledky celé akce cca do dvou let.

Odkazy

• Zdroj: http://www.sci-tech-today.com/news/IBM-Aims-for-a-Battery-Breakthrough/story.xhtml?story_id=123000CCBDIL