Dále popsané čidlo bylo navrženo k montáži na mobilního robota.Zde je natáčeno pomocí dvou modelářských servomotorů ve dvou osách, horizontálně a vertikálně (PAN / TILT). Při návrhu konstrukce toho to čidla, jsem chtěl vyřešit problémy spojené s ultrazvukovou detekcí běžných předmětů v bytě. Obzvláště nepříjemné vlastnosti ultrazvukové detekce předmětů pomocí běžně používaných systémů uveřejňovaných v různých časopisech jsou:
- necitlivost na měkké materiály
- plochy z malých úhlů
- minimální měřitelná vzdálenost (řádově kolem 30-40 ti cm).
Ze zkušenosti mohu říci, že tento senzor je spíše dálkoskop než dálkoměr, což vyplývá z použitého principu měření.
Dálkoměr - Zařízení s urřitou, definovanou přesností, např.: 7%.
Dálkoskop - Zařízení s přesneji nedefinovatelnou přesnosti, např.: 7-30%.
Je nutno si uvědomit, že za cenu asi 500,- Kč, nelze nic lepšího očekávat. Tento nedostatek však tolik nevadí, doplníme-li tento senzor ultrazvukovým systémem. Problém běžně publikovaných sonarů, kterým je dost velká minimální měřitelná vzdálenost, byl odstraněn pomocí časově závislé regulace zisku přijímače. Výsledkem je, možnost změřit odraz už z 6-ti centimetrů.
Jádrem zařízení je jednočipový počítač AT89C2051 (dále jen procesor).
Schéma zařízení :
Použitím procesoru se podařilo snížit potřebu ostatních součástek na minimum. Použitý algoritmus pracuje přibližně následujícím způsobem:
- Procesor vyšle nekolik impulsů o frekvenci 40kHz a poté začne meřit čas do zachycení
odraženého signálu.
Zároveň čeká až odezní přímý signál z vysílacího měniče. Pokud není signál zachycen, následuje bod 2.
- Začnou se načítat data z infra senzoru a po digitální filtraci, kde se ověří,
zda-li byla zachycena překážka, nebo jsou data jen "informační šum". Po filtraci se
data odešlou na sériový výstup.
Rozlišení je 2 cm. Toto se mi zdá dostatečné vzhledem k rozdílům v rychlosti šíření zvuku při různé teplotě prostředí.
Převodní tabulka byla vypracována na základě průměrných údajů ze tří
infra senzorů. Údaj získaný z infra čidla se může lišit až o 15-20% od skutečné
vzdálenosti.
Pro případ, že sonar není schopen překážku zachytit vůbec je na pinu infra, konektoru
komunikace, logická H v případě, že sonar získal údaj o vzdálenosti z
infra senzoru. To umožňuje jeho odlišné zpracování nadřízeným
systémem. Infra senzor je v tomto zařízení pouze doplňkovým systémem a je
potřeba k němu tak přistupovat.
Funkce jumperů:
J6 - Infra senzor povolen.
Mechanická konstrukce:
Na obrázku je patrné mechanické uspořádání:
V pravo nahoře je vidět infra senzor, na levo je parabola s ultrazvukovým přijímačem a v pravo dole je ultrazvukový vysílač. |
Na dalším obrázku je vidět elektronika na universálním
plošném spoji. |
Použité obrázky byly získány pomocí skaneru a nejsou příliš kvalitní, pro ilustraci však myslím postačí.
Oživení elektronické části:
Elektronika je postavena na universálním plošném spoji. Zapojení je zřejmé z přiloženého schématu. Procesor vysílá impulsy pomocí dvou invertorů 40106, které zajišťují větší rozkmit napětí na vysílači sonaru (asi 20V). Přijatý signál je zesílen zesilovačem U3B a po té porovnáván s napětím Comp-lev, které se mění v závislosti na čase a umožňuje malou citlivost přijímače těsně po vyslání impulsu a její následné zvýšení tak, aby byla dostatečná na zachycení slabých odrazů. Celkově se citlivost nastavuje pomocí trimru R4. Mě se osvědčilo nastavit napětí Comp_ref o 100mV méně než je napětí za stabilizátorem (+5V). Z výstupu komparátoru U3A je přes dva invertory přiveden signál zpět do procesoru. Ke komunikaci s infračidlem slouží konektor s označením GP2D02. Pro spojení s nadřízeným systémem je použit konektor komunikace. Tento konektor je možné rozšířit o piny jumperů J4 - J6. Tím se zvětší možnosti ovládání sonaru nadřízeným systémem.
Použité součástky jsou na našem trhu běžně dostupné, pouze s vyjímkou infra senzoru GP2D02. Tento lze zakoupit u firmy Conrad electronic také na dobírku.
Download kódu procesoru ve formátu OBJ
Sonar1_2.obj - přičítá 4 cm pro použití paraboly
Pro ty, kteří by chtěli stavět sonar bez paraboly, přikládám soubor, který neodečítá 4cm pro korekci vzdálenosti parabola - přijímač.Sonar1_3.obj
V případě potřeby jsem ochoten procesor naprogramovat a poslat za cenu procesoru a poštovné + 40 Kč. Jelikož nevím, kolik budou tyto procesory stát a někomu by se mohla jejich cena zdát příliš vysoká naprogramuji také zaslané nové procesory.
Napájecí napětí | 12V | 12V | |
Odebíraný proud | sleep – 20mA | sonar – 35mA | infra - 50 mA |
Rozsah měření | 6-512 cm (sonar) | 2-34cm (infra) | |
Krok měření | 2 cm | ||
Přesnost měření | asi 5 % (sonar) | asi 20% (infra) | |
Rychlost měření | 6 / sec. (sonar) | 1,5 / sec. (infra) | |
Výstup | sériový přenos 9600 Bps | 8 datových bitů |
Přibližný rozpočet:
procesor | 100,- | |
ultrazvuk.vložky | 240,- | |
infrasensor | 500,- | |
ostatní | 80,- | |
celkem | 920,- |
Uvedené ceny jsou jen orientační, jelikož se ceny součástek značně liší podle dodavatele.
Použitá literatura:
- Firemní dokumentace Sharp
- Ultrazvukový dálkoměr KTE 5/97
- P.Skalický Mikroprocesory řady 8051
- Rozličné materiály zabývající se robotikou, na internetu
Infračervená detekce překážek s přibližným rozpoznáním azimutu k překážce (vlevo, ve předu, vpravo), jehož cena by neměla přesáhnout 350-, Kč. Měl by sloužit k levné detekci předmětů a přibližnému určení jejich polohy.
Navigační systém s využitím magnetického kompasu a snímače otáček kol. Jeho výstup by měl obsahovat ujetou vzdálenost a azimut pohybu. Výhledově (podle výsledků praktických testů) by mělo být možné připojit piezogyroskop pro pohyb v rušivých magnetických polích.
Všechny tyto konstrukce jsou primárně určeny pro použití v mobilních robotech.