Vývoj druhé generace robotu navazuje na předchozí výsledky v rámci tříletého projektu PRE-SEED „Nové technologie a speciální komponenty strojů“, který byl zahájen v říjnu 2012 s předpokládaným ukončením v červnu 2015. Je zaměřen na cílené vyhledávání partnerů z podnikatelského sektoru pro komerční uplatnění vybraných výsledků výzkumu v praxi. „Ve vývoji robota na mytí skleněného opláštění výškových budov jsme pokročili natolik, že ho můžeme nabídnout firmám k praktickému využití,“ řekl vedoucí projektu František Novotný s tím, že univerzitě se už hlásí první zájemci.
Robot se pohybuje rychlostí zhruba metr za minutu a na rozdíl od prvního vzorku, který byl veřejnosti představen v květnu 2008, se pohybuje všemi směry a je schopen nést technologie na mytí oken, kamery či další senzory k odhalení případných závad na plášti budovy. Také design je o hodně lepší. Kryt je v červenobílé barvě a připomíná logo univerzity.
Možnost praktického využití robota ocenil i rektor Zdeněk Kůs. „Robot je vyrobený tak, aby lidem pomáhal a může pracovat i tam, kde to člověk nezvládne. Nápadů na využití je víc, může to být například čištění mrakodrapů v oblasti Středního východu.“
Bezdrátově ovládaný robot váží 48 kilogramů a na vertikální stěně se pohybuje pomocí čtyř nohou stejným způsobem jako v živočišné říši krokodýl. Na skle nebo jiném hladkém povrchu ho drží 28 přísavek, ve kterých se vytváří podtlak. Za hodinu je schopen vyčistit 60–80 metrů čtverečních. „To je srovnatelné s klasickým způsobem čištění. Nový systém ale za stejné peníze umožní dělat údržbu častěji, nebo při stejném rytmu přinést významné úspory provozních nákladů. Může provádět čištění pomocí minimálního množství vody nebo suchým způsobem,“ uvedl docent Novotný.
Vývoj robota je součástí projektu, na který získala univerzita evropskou dotaci 33,6 milionu korun. Robot je podle rektora Zdeňka Kůse klasickou ukázkou spolupráce liberecké univerzity s průmyslem. „Smyslem většiny projektů a výzkumných úkolů vědců by mělo být jejich úspěšné zavádění do praxe. Nám se to poměrně dobře daří. Ročně na licenčních poplatcích z průmyslu získáváme tři až čtyři miliony korun,“ uvedl Kůs. Dodal, že univerzita se také snaží, aby se firmy přímo podílely na jejich projektech.
Zdroj a ilustrační fotografie: T-UNI
