Jste zde

Od solárního panelu si žádejte maxima. A když už, tak jen ta skutečná

Náklady spojené s panely či bateriemi nelze ve fotovoltaických systémech jen tak přehlédnout. Vhodnou volbou DC/DC kontroléru, který ze solárního panelu vytěží skutečné maximum dostupné energie, naštěstí můžeme snížit požadavky související nejen s cenou, ale také rozměry výsledného řešení.
Relativně nový integrovaný obvod společnosti Linear Technology s označením LT8490 jsme již na HW serveru krátce zmiňovali. Jedná se o nabíjecí strukturu – kontrolér vyhrazený olověným nebo též lithiovým článkům, který na svém vstupu „uvítá“ solární panel, příp. další zdroje stejnosměrného napětí.
 

 

Mezi baterii a Slunce se postavil jeden obvod

 
Vývojáři LT8490 nabídne sledování skutečného bodu maximálního výkonu solárního panelu (Maximum Power Point Tracking, MPPT) společně s optimalizovanými algoritmy pro nabíjení různých druhů baterií; vyvíjet příslušný firmware se již po nás nežádá. Vstupní a také výstupní napěťový rozsah až do 80 V pak umožňuje zapojit panely složené z 16 až 96 sériově řazených článků, dle konkrétní situace.
 
Obr. 1: Zjednodušené schéma solární nabíječky baterií
 
Koncový stupeň staví na čtveřici vnějších MOSFETů s kanálem N doplněné jedinou indukčností, kdy konfigurací typu buck – boost umožníme nabíječce účinně pracovat se vstupním napětím větším, menším nebo též rovným napětí baterie. To u podobných obvodů pravidlem rozhodně nebývá. Minimální napětí na panelu výrobce stanovil na 6 V. Díky externímu řešení výkonové části si pak celý návrh můžeme dále přizpůsobit. Stejně tak si nadefinujeme odpovídající proudová omezení DC vstupu a výstupu a s výhodou využijeme i dalších podpůrných či ochranných funkcí.
 
Obr. 2: Výkonová křivka 60článkového / 250 W solárního panelu při osvícení celého systému a dále pak s malým zastíněním, zčásti zasahujícím jeden z článků (obr. 3)
 
Bude – li nabíjecí algoritmus odladěn pro konkrétní typ článku, vydrží naše baterie v provozuschopném stavu mnohem déle. Stejně tak výkonný nabíjecí systém s funkcí MPPT, sledující skutečný bod maximálního výkonu solárního panelu i v případě jeho částečného zastínění, dovolí použít menší a také levnější fotovoltaickou jednotku. Dále rovněž není pochyb o tom, že návrh obvodového řešení složeného výhradně z diskrétních součástek, které by všechny zmiňované funkce realizovaly, zřejmě neprojde už jen proto, že by si vše vyžádalo nejen mikrokontrolér spolu s měničem, ale rovněž nezbytný vývoj FW okolo.
 
 

Není maximum jako maximum

 
Zapojíme – li na vstupu solární panel, bude LT8490 udržovat jeho napětí tak, aby odpovídalo právě bodu maximálního výkonu. A skutečné maximum bude detekovat a sledovat i v případě částečného zastínění článku, kdy se může „zjevit“ více než jedno lokální maximum.
 
Obr. 3: V pravém horním rohu na panel světlo sice v plné míře nedopadá, nás to však příliš neohrožuje. I když, mohlo by...
 
Na obr. 2 vidíme tzv. P-V charakteristiky běžného 60článkového / 250 W panelu za dvou různých světelných podmínek. Bod maximálního výkonu (200 W) se v případě plného osvícení vyskytuje na 25 V. Při dílčím zastínění článku, viz také obr. 3, klesne na 25 V dostupný výkon panelu na 50 W a na scénu vstupuje nový bod skutečného maximálního výkonu: 128 W, ale tentokrát již na 16 V. Nutno však zdůraznit, že původní výkonová špička 25 V / 200 W se momentálně přesunula na lokální maximum 32 V / 63 W.
 
Obr. 4: Kompletní návrh solárního systému pro nabíjení a související správu připojeného olověného akumulátoru
 
Právě popsaný efekt dvojího lokálního maxima pak u řady kontrolérů tvoří jakousi „zhoubu“ tradičních funkcí MPPT, protože budou sledovat výchozí špičku 25 V / 200 W a její přesun právě na oněch nešťastných 32 V / 63 W. S obvodem LT8490 budeme naštěstí sledovat skutečný MPP, který se v tomto případě nachází na 16 V / 128 W a vytěžíme tak z panelu dalších 65 W! V pravidelných intervalech totiž zkoumáme celou výkonovou křivku panelu s cílem zaměřit skutečnou špičku, na které bychom mohli pracovat. Jednoduchý výpočet odhalil více než dvojnásobek dosažitelného výkonu pro nabíjení baterie. A za jiných stínicích podmínek toho dokonce můžeme vytěžit ještě více.
 
 

Závěrem

 
Zapojíme – li na vstup solární panel, může obvod LT8490 naplno využít svého patentově chráněného algoritmu „Perturb and Observe“ určeného k rozpoznání bodu maximálního výkonu. Přesných výsledků při sledování – MPPT však dosáhneme jen v případě pozvolných a nepříliš velikých změn v osvětlení panelu. Ten bude rovněž periodicky skenován. Zamezí se tak dlouhodobějšímu setrvání ve falešném bodě maximálního výkonu zdroje, který zrovna nemáme rovnoměrně osvětlený a zastínil jej třeba komín. Na konkrétním příkladu jsme si pak ukázali, že „dodatečně“ vytěžitelné výkony nemusí být svou velikostí vůbec zanedbatelné, tak proč se omezovat!
 
Obr. 5: Vývojovou desku si v Linearu cení na $195.00 (LT8490 Demo Board | High Efficiency MPPT Battery Charger Controller 17V to 54V up to 200W solar panel Vin. 12V SLA battery @ up to 16.6A charge current)
 
 
Připraveno s využitím článku 80V Buck-Boost Lead-Acid and Lithium Battery Charging Controller Actively Finds True Maximum Power Point in Solar Power Applications, autor: Tage Bjorklund, a dalších materiálů dostupných na www.linear.com
 
 
Hodnocení článku: