Dá se říci, že prakticky všichni dnes stavění roboti si zakládají na své dokonale souměrné postavě, promyšlených liniích a když už ne lidsky atraktivním, tak aspoň decentním vzhledu. iRobot ChemBot je ovšem z jiného těsta - nemá stálý tvar. Vlastně je to jakási koule neustále měnící tvar a přelévající se jako měňavka.

Při svém pohybu tvořeném přeléváním do stran je robot schopen vniknout i do velmi úzkých škvír a spár, do nichž bychom se s jiným typem techniky dostávali jen velmi těžko. Tvůrci stojící za iRobotem (chicagská univerzita) jsou na svůj výtvor patřičně pyšní, což také neopomněli na akci International Conference of Intelligent Robots několikrát zdůraznit.

Jedno novému návrhu ale rozhodně upřít nelze - iRobot ChemBot je v historii prvním zcela měkkým robotem. Jeho tělo je totiž tvořeno z běžné silikonové gumy. Jak napovídají geometrické útvary na těle robota, pohyb je realizován ovládáním konkrétních částí - stačí jich pár promyšleně nafouknout a hned se dá robot do pohybu.

Robot iRobot ChemBot tak, jak ho vidíme na obrázku, je zhruba rok starým prototypem. Dnes používaný novější model má údajně obsahovat i senzorovou techniku a také padlo cosi o spojování více podobným robotů do kolektivní síly (pro posunutí předmětu?). Mimochodem, když se na výše zmíněné akci kdosi zeptal: "A k čemu to vlastně je?" Výzkumníci z iRobot týmu mu obratem odpověděli, že se o stroj již aktivně zajímá americká armáda. Inu jak jinak...

Odkazy

• Zdroj: http://spectrum.ieee.org/blog/robotics/robotics-software/automaton/irobot-soft-morphing-blob-chembot

Světelný panel ORBEOS OLED pocházející z dílen a laboratoří OSRAM Opto Semiconductors přináší opravdu do mnoha oblastí naprosto nové trendy: Architekti, plánovači osvětlení i designéři budou zřejmě novými možnostmi nadšeni, jelikož s podobnou technologií snadno půjde vytvořit stejnoměrné podsvícené plochy naprosto kdekoliv - tedy i ve zdech, stropě apod.

Panel ORBEOS OLED není pro firmu OSRAM tak úplně prvním OLED produktem. Dovolíme si připomenout, že vůbec poprvé o sobě dala společnost vědět jako tvůrce OLED stolní lampy, s níž se přirozeně snažila firma demonstrovat, že i do oblasti čistě osvětlovací (a tedy vlastně zcela mimo-technické) může OLED přinést nový pohled na věc, což se firmě i podařilo. Lampu tehdy zkonstruoval Ingo Maurer a potažmo tak ORBEOS OLED nové generace otevřel vrátka.

Panely ORBEOS OLED mají oproti žárovkám mnoho výhod - lze je zapnout i vypnout bez jakéhokoliv zpoždění, lze je plynule zeslabovat i zesilovat, také určitě stojí za zmínku to, že ORBEOS OLED neobsahuje žádnou rtuť a neemituje taktéž ani UV či infrazáření. Svítivost dosahuje 1 000 Cd/m2. Životnost je cca 5 tisíc hodin aktivního svícení za ideálních podmínek.

Celý panel ORBEOS OLED má průměr 80 mm a používá kruhový styl osvícení. To vše při váze pouhých 24 g, tloušťce 2,1 mm a efektivnosti 25 lm / W. Teplota bílé je 2 800 K, tedy světlo tradičně zaměnitelné s běžnou žárovkou či východem slunce. Toho času se panely dodávají v úpravě "zamrzlé sklo", takže jsou minimalizovány i odlesky.

Odkazy

• Zdroj: zde
• LEP & PLED = Polymer OLED
• OLED – to není jen zkratka moderních displejů
• OLED displeje - využívané principy a varianty
• Přehled typů displejů OLED a jejich nové variaty
• Patří budoucnost svícení technologii OLED ?
• SED - zajímavá technologie pro displeje

Jistě se všichni shodneme, že není žádným překvapením, že se mechanické vlastnosti křemíkových nanodrátků výrazně liší od těch u větších kusů křemíku v lidem bližších velikostech. Ačkoliv nějaké základní výzkumy na téma křemíkových nanodrátků již proběhly, byly naneštěstí značně konfliktního rázu. Proto se vědci ze státní univerzity amerického státu Severní Karolína rozhodli posvítit si na jeho mechanické vlastnosti znovu a pečlivěji.

V prvním kole doktor Yong Zhu a jeho tým zkoušeli, co vše si křemíkové nanodrátky nechají líbit. Za pomoci elektronového mikroskopu a manipulačního nástroje pro práci s nano-materiály byla sledována primárně dvojice věcí: Za prvé, jak se budou nanodrátky chovat při ohybu a za druhé, kdy zcela prasknou.

Nové testy a pozorování potvrdily tu část výsledků, které tvrdily, že se křemíkové nanodrátky deformují jinak, nežli větší kousky křemíku. Křemík je totiž ve větším množství velmi křehký a jeho deformovatelnost značně nízká, takže je prakticky k ničemu pokoušet se jej v praxi ohýbat či natahovat.

Naopak křemíkové nanodrátky vyšly z pomyslného klání jako praví šampioni. Vykazují větší odolnost i značnou schopnost deformace, což je zpráva pro vědce (a potažmo i IT oblast) přímo skvělá, jelikož na podobných nanodrátcích bude jednou zřejmě stavět moderní nano-elektronika. Přínos se jako vždy dopředu neodhaduje právě lehce, nicméně padlo cosi o nano-solárních článcích s velkou účinností a senzorové technice.

• Zdroj: zde